RETRIEVE  … znamená aportovat …

 Stalo se už tradicí, že se o původu retrívrů vypráví taková historka:

 V Anglii si lovci chovají pro různé způsoby lovu samostatná plemena, aby si jejich ohaři nepokazili vystavovaní, postoj. Proto se pro práci aportérů využívali dříve různí kříženci mezi ovčáky a honiči, stejně jako vodaři, pudli a španělé. Postupně však bylo jasné, že tito psi  musí mít dostatečnou velikost, sílu, vytrvalost a hlavně odolnost v jakémkoliv prostředí. Znalci psů té doby R. Strebel a V. Shaw považují za předky všech retrívrů psy z Nového Foundlandu a Labradoru. Jaký druh psa byl však do Anglie dovezen je nejasné.

Odnepaměti zde žijící Eskymáci měli vlkům podobné psy se vzpřímenýma ušima a ocasem více či méně zatočeným nad hřbet. Tento severský pes se však předkům retrívrů vůbec nepodobal, proto se předpokládá, že tito psi se museli dostat do severní Ameriky z Evropy.. Uvažuje se o velkých dogovitých psech Vikingů, žijících zde už před pěti stoletími, stejně jako později o psech sv. Huberta dovezených z Anglie.

Zajímavá je i domněnka Mary Wiliams, že předchůdci labradorů jsou portugalského původu.

Dodnes existují existující  pastevecké plemeno  Cao de Castro Laboreiro se totiž i v současnosti co do velikosti podobá labradorům. Navíc území Labradoru bylo od počátku  16. století po dobu 250 let portugalskou kolonií a názvy  Laboreiro – Labrador ( pobřeží dělníků ) zní velmi podobně.

Když se v polovině 19. století začalo v Anglii s čistokrevným chovem retrívrů, byli zde známí pouze psi s vlnitou a kudrnatou srstí. Typ Wavy se časem rozplynul do plemen flat coatet a golden, zatímco curly coated se stal nejstarším plemenem této skupiny aportérů:

  V. Shaw ještě v roce 1880 popisuje retrívra norfolského a ruského, ovšem o jejich nejednotný vzhledje považován za bastardy. Rovněž R. Strebel ve svých knihách píše jen o typu wavy a curly, a retrívr z Labradoru není považován ještě za samostatné plemeno.

 Přestože ze šesti plemen retrívrů byla čtyři prošlechtěna do oficiálního uznání v Anglii, nedá se říci jsou jen přívažkem k ohařům při jejich stylovém způsobu lovu v Anglii. Vždyť další dvě plemena vznikla v USA a Kanadě, a tam se jistě musela prosadit zcela samostatně.

Pokud si projdeme i ostatní plemena, která se podílela na šlechtění, musí se dojít k závěru, že retrívři nejsou jen aportéři. Tak curly coated v sobě nese i krev vodních španělů, pudlů a novofoundlan´danů. V chovu flat coated se nejvíce uplatnil původní typ wavy s vlnitou srstí, setři a staří labradoři.

O zlatém retrívru jsou prý nejpřesnější údaje, ale i to se týká jen konkrétních jedinců. I tady se může hovořit o jen o psech s vlnitou srstí a dále pak o setrech, popř. bloodhoundech a vodních španělech.

 Americký chesapeake bay  má v sobě psy z Nového Foundlandu, coonhoundy a otterhoundy. Toller, vyšlechtěný v Kanadě  a s neskutečným oficiálním názvem – nova scotia duck tolling retriever v sobě nese vedle některých výše uvedených plemen i kokra a kolii, což z něho prý dělá i dobrého hlídače.