Artemis Gold Kennel: Historie plemene Golden Retriever

Aura

Sára

Nike

Dina

GOLDEN RETRIEVER & LABRADOR RETRIEVER

KENNEL FCI

KONTAKT / CONTACT

		NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

		GUETSBOOK

ICQ 281-214-137

HISTORIE

Golden Retriever / Zlatý retrívr

Zlatý retrívr je plemeno psů vyšlechtěné ve Velké Británii a řazené mezi retrívry. Zlatý retrívr je obecně klidný, přátelský a vyhledávající společnost lidí a jiných psů pro své rozpustilé hry, které ho baví v každém věku. Má dobré plavecké schopnosti a hustou nepromokavou srst, což je plně využito při lovu kachen či jiného vodního ptactva. Jedná se o psa, který se vyznačuje velkou ochotou pomáhat lidem, a proto se také využívá jako canisterapeutický, vodící nebo asistenční pes. V průměru se dožívá 10 až 12 let, vyjímečně i 15 - 17 let.

Zlatý retrívr je klidný, ochotný a velmi přátelský jak k dospělým, tak k malým dětem.

HISTORIE

Se šlechtěním tohoto plemene začal lord Tweedmouth, který toužil po psovi loveckém s dobrými vlastnostmi a psovi vzhledově pěkném. K vyšlechtění použil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda. Roku 1868 se narodila první štěňata, a tak začala jeho snaha za pomoci liniové plemenitby, kterou využil jako jeden z prvních šlechtitelů. V chovu a šlechtění zlatých retrívrů také pokračovali vikomt Harcout, který byl prvním vystavovatelem tohoto plemene, a paní Charlesworthová.

Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Roku 1913 byl založen klub zlatých nebo žlutých retrívrů. Jméno zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se mohl používat přívlastek žlutý nebo ruský.

POVĚSTI

Jedna pověst tvrdí, že předky zlatého retrívra je pár žlutých psů působících v ruském cirkuse, které údajně lord Tweedmouth koupil a zkřížil s bloodhoundem, aby byli o trochu menší. Avšak existují záznamy, že lord Tweedmouth koupil žlutého retrívra na tržišti v Brightonu.

Další pověst je spojena s ochotou zlatého retrívra pomáhat. Starší paní, která dříve vlastnila zlatého retrívra jménem Kelly, byla nepohyblivá a nevidomá, a tak žila v pečovatelském domě. Jednou v tomto pečovatelském domě vypukl požár. Dolní dvě patra celá vyhořela a horní patro, kde bydlela tato žena bylo odříznuto hustým kouřem. Když přijeli hasiči budova již byla zničená a nikdo nepřežil kromě této staré ženy, která seděla v kapradinách a tvrdila, že ji její pes Kelly probudil a odvedl do bezpečí.

Zdroj: Wikipedia a Golden Retriever Club UK

Nejrozšířenější databáze je K9data

Standard GR

Standard LR

HISTORIE v ČR

Z historie chovu Zlatých Retrieverů v Československu

Toto plemeno je druhým nejrozšířenějším plemenem retrieverů v České republice. Zlatý retriever je plemeno poměrně mladé a o jeho přesném původu se stále diskutuje. V padesátých letech 19. století se o jeho rozvoj zasloužil lord Tweedmouth. Použil pravděpodobně žlutého retrievera s vlnitou srstí a dnes již neexistujícího tweed water španěla, později použil také irské setry a pískově zbarvené bladhaundy. Výsledkem byl pes s vynikajícími povahovými vlastnostmi, vrozenou chutí k přinášení a s výborným čichem.

V České republice se plemeno zlatého retrievera chová od roku 1981. Do Čech přivezl pan Hylmar z Nové Paky první dva jedince z Holandska, fena se jmenovala Siti v.N. Kadiek a pes Eros. Tento holandský pár se stal základem chovu golden retrievera u nás a oba jako typičtí představitelé svého plemene byli povahově i exteriérově vynikající.

Dalším významným importem byli z Maďarska dovezený pes Balatonnagybereki Apó Rip a z Jugoslávie dovezená fena Rowera Heksa. Tito dva jedinci však už nedosahovali kvalit svých předchůdců. Další import pocházel též z Jugoslávie a byl jím interšampion Glenn Wesljarski. Tento pes vzbudil mezi chovateli zlatých retrieverů značný rozruch. Někteří tvrdili, že je to pes zlý, agresivní a přisuzovali mu i jiné špatné vlastnosti. Glenna jsem velmi dobře znal, byl to pes, který mnohokrát změnil majitele, ale v mém majetku nikdy nebyl. U pana Janků ve Vydří u Jindřichova Hradce jsem se s ním mnohokrát sešel a řekl bych, že to byl pes velmi měkký. Nikdy mi nic neudělal, a stejně tak nikomu jinému, kdo přišel Janků navštívit. Glenn byl v exteriéru vynikající a jeho přínos pro chov zlatých retrieverů v České republice můžeme hodnotit pouze pozitivně.

Ze Švýcarska byla dovezena další fena Harmony of Chivas, ale tato velice krásná fena se bohužel v našem chovu neuplatnila. Myslím si, že je to pro český chov velká škoda, určitě by byla pro jeho rozvoj velkým přínosem. Ve stejné době se k nám dostala fena z Kanady, která byla jednou nakryta a měla dvě štěňata (oba psy). Problém byl ale ten, že oběma jejím potomkům chyběly tři zuby.

Na začátku roku 1989 jsme přivezli ze Švýcarska psa jménem Dorion Belaja a fenu Dyce Belaju. Dorion Belaja ( dnes šampion ČR) byl nasvětové výstavě čtvrtý v I. ceně a významně se uplatnil v chovu zlatého retrievera v České republice. Výborná fena Dyce Belaja je zase zakladatelkou linie zlatého retrievera z chovných stanic „Vlčí luka" a „Vlčí step“. Po roce 1989 nastala stejná situace jako u chovu labradorských retrieverů, protože bylo dovezeno více psů i fen z ciziny, ale teprve čas ukáže, jaké kvality tito psi dosahují.

Jiří Hylmar – Chs Araukarity – zdroj: Ročenka RK 1992 - 1997

První fenku zlatého retrievera přivezli příbuzní z Holandska v roce 1979. Siti v.Kadiek narostly všechny zuby, byla oceněna jako výborná a stala se tak chovnou. Za prvním ženichem jsme vyrazili do maďarské Taty. Pes Tetra Akim Sandy se se Sitou domluvil dříve než já s jeho pánem a 16. února 1981 se nám narodilo 16 štěňátek. Tehdy ještě na výjimku jsme odchovali 5 pejsků a stejný počet feneček – vrh „M“ Golden Araukarity.

Druhý český vrh se narodil zlaté Misse Golden Araukarity u Petrů v Kolíně v květnu 1983. Otcem byl holandský psík Eros v.d. Maarnse Meent, kterého se mi podařilo získat výměnou za dvě štěňátka z prvního vrhu, ke kterým jsem přidal ještě trochu peněz a kamení.

Sita byla mezitím na rok přepsána Dr. Josefu Noskovi, kterému se tehdy nepodařilo uchovnit fenku Mimi Golden Araukarity. Doma pak dala s Erosem vrhy „S“ a „Z“. To už zlatí retrívři museli ke zkouškám a potomstvo těchto vrhů ukázalo, co v nich je. Jarní, podzimní, lesní, barvářské zkoušky v prvních cenách. Vormova Sitti i všestranné zkoušky slídičů v první ceně.

Všichni retrívři byli tenkrát chování v KCHLS, snad proto, že spolu se španěly a křepeláky tvoří skupinu 8 FCI. Ze zájezdu KCHLS do jugoslávské Opatie jsem přivezl maďarského potomka anglických pracovních linií psa Balatonnagybereki Apó Rip. Ten pak potvrdil své kvality ve spojení se Sentou Golden Araukarity manželů Svačinových – „G“ ze Sluneční stráně. Zora Golden Araukarity začala šířit slávu plemene na Slovensku u pana Pappa, Zasu u Endy Kupky ve Vratimově, Zoe v jižních Čechách a Zorro se ubytoval v 16. patře věžáku v Ostravě u maminky dvou kloučků paní Trojančíkové, která s ním úspěšně složila JZ i PZ, získala výborné z výstav a tím i chovnost.

Dalším importem byla slovinská fenka Rowera Heksa. Je po dědovi z USA a je znát, že Američané použili krev irských setrů. Pobyla u nás dlouho, dala život mnoha krásným štěňátkům a navždy odešla do psího ráje letos (1997).

Všechny importy však tak dobře nedopadly. Fena Merinka z USA dala jen dva psíky s problémy v zubech, fence Harmony of Chivas první vrh uhynul na veterině nezvládnutou psinku, ve druhém byly problémy s chrupem a pak už štěňátka neměla. Glenn Wesljarski z Jugoslávie se ukázal jako kousavý, svými zuby poznamenal i spekulanta, který jej zakoupil na NV v Pardubicích. Kousavost se bohužel projevila i u jeho potomků. Tato vlastnost všude ve světě zlatého retrívra vyřazuje z účasti na výstavách a zkouškách a tím i z působení v chovu.

Psi Mac a miki Golden Araukarity již působili v chovu, když byl ze Švýcar přivezen ing. J. Kubešem Dorion Belaja, plemeník, který značnou měrou ovlivnil úroveň našich goldenů. Car Golden Ataukarity se stal nejlepším pracovním goldenem v bývalé federaci – vedle zkoušek loveckých všeho druhu složil i zkoušky vodních záchranářů, když překonal i psy novofoundlandské.

Po otevření železné opony jsem konečně mohl vyrazit za hranice směrem západním. Na pozvání skautů emigrantů jsem vyjel da Švýcarska, dojednal tam na MVP ve Winterhuru prodej svých dvou štěňat a za utržené valuty jel do Holandska vybrat toho nejlepšího, co tam měli. Je to Montík, vlastně High Endeavour´s Active Royal Dutch – vedle importů jsou všichni dnešní Čeští šampioni jeho potomky. Ti skutečně nejlepší jsou však přímo z Anglie. Členství v západních klubech mi, jako východnímu exotovi, otvíralo všude dveře. A to i v Anglii. Využil jsem toho. V chovu Standfast chovají jedenkrát za dva roky, Ron Bradbury (Nortonwood) ten rok už neměl, od jeho syna pak dcera přivezla psa Hayjoy Signia to Araukarity.

V roce 1994 přivezla ing. Zichová z Holandska fenku Favourite v.d. Drunenborgh, která kryta světovým vítězem Tugwood Maximem z Anglie dala dosud exteriérově nejlepší pejsky v českém chovu, vedle nich však i pejsky neplnochrupé.

V našem chovu začal působit také další vynikající Angličan – pes Hawkbath Jolly Roger, potomek proslulého Westley Jacoba.

Zpřísnění podmínek chovnosti o povinné vyšetření HDD (dysplasie kyčelního kloubu) a nepřipuštění psů se středním a těžkým projevem této choroby do chovu od roku 1994 zkomplikovalo využití dalších importů v chovu RK. Problémy s klouby se ukázaly u holandského psíka Archibalda, stejně jako u anglické Souvenir of Yeo.

Přes řadu potíží se však chov našich goldenů začal, alespoň pokud jde o špičku, pomalu přibližovat evropské úrovni. Není problém dovést dobré psy ze zahraničí, jak to již učinili vedle chovatelů z KCHLS i pánové Kovář a Mráz, doktorka Holá a manželé Fialovi. Krýt vítěznými psy ze západní Evropy rovněž není nedostupné.

Problémy však jsou se zdravotním stavem populace. Kolem 50% vyšetřených psů má kyčelní klouby postiženy větším či menším projevem HDD. Věřme však, že náš zodpovědný přístup k plemenitbě povede postupně k zlepšení stavu. To je náš hlavní úkol pro další období. Chovat psy zdravé, s typickou zlatou povahou, temperamentem, skvělým nosem, poslušností a aportem. Že budou krásní, o tom nepochybuji.